Jednoduchá odpověď samozřejmě neexistuje. Za vzdělávání a výchovu svých dětí jsou odpovědni rodiče. Na rodiče jsou tak kladeny velké nároky – svět je a bude proměnlivější než kdykoliv před tím, máme mnoho možností volby, zároveň nemáme celospolečensky pevně dané a všeobecně sdílené hodnoty, podle kterých bychom se mohli orientovat. A tak si klademe otázku, jak jako rodiče neselhat a jak být ideálními rodiči? Podle čeho se máme rozhodovat? Jaké správné výchovné metody volit?
Důležité je připustit si, že každý z nás je jiný a že nic jako univerzální ideální rodič neexistuje. Navíc ve výchově, stejně jako v životě, platí, že co je ideálem pro jednoho, nemusí druhému vyhovovat – a děti bývají velmi často jiné než jejich rodiče. Připusťme si, že chybování naše i našich dětí je přirozenou součástí života. Důležité je uvědomovat si tyto chyby, nebát se je přiznat a poučit se z nich. Vždyť totéž chceme po našich dětech. A kde jinde než v bezpečném prostředí rodiny se to mají naučit?
Možná je tedy ideální rodič ten, který dokáže být sám sebou, jednat a vychovávat v souladu se svými hodnotami a temperamentem a v souladu s osobností a potřebami svého dítěte a který dokáže být upřímný a přiznat své chyby. Možná je nejlepší rodič ten, který připraví své dítě na budoucnost tak, aby ji nevnímalo jako hrozbu, ale jako výzvu. Aby se jí nebálo, ale těšilo se na ni. Možná je nejlepší rodič ten, který předá svému dítěti optimismus a vybuduje s ním pevné a bezpečné vztahy založené na vzájemném respektu. Protože ať již bude budoucnost jakákoli, vzájemné vztahy budou stále jednou z nejdůležitějších součástí životů nás i našich dětí.
Filip Karel, Scio
PS.- Za situaci na fotce jsem se na děti nezlobil, bylo sluníčko a teplo a rychle uschnuly :).