Proč se zabývat emocí, která je dětem naprosto přirozená a není v ní obsažen žádný problém?
Ale proč se pak stane, že jsme najednou dospělí a dar radovat se jakoby se někam vytratil? Když bereme věci jako samozřejmost a neuvědomujeme si je, stává se pak, že se o ně nestaráme a nesnažíme se na nich pracovat. A to samé platí o emoci, kterou bychom chtěli, aby naše děti prožívali co nejčastěji.
Radost vychází zevnitř, když je člověk v harmonii sám se sebou. Někdy se stává, že se snažíme nedostatek vnitřní radosti kompenzovat něčím jiným. Nakupujeme, díváme se na televizi, dáme si nějakou sladkost. Ano, proč to nedělat, když nás to opravdu potěší a umíme si to vychutnat. Problémem však je, že jsou to často náhražky, které přináší jenom krátkodobý pocit štěstí a časem nás přestanou uspokojovat úplně. Pro děti jsme vzorem, který se snaží napodobit. Takže ať se nám to líbí nebo ne, začít bychom měli u sebe.
Agentura TNS AISA ve svém šetření Lifestyle 2012 (neboli Jak žijí Češi v roce 2012) zjistila následující: „Není asi velkým překvapením, že Češi nejsou šťastný národ a ani to nezakrývají, otevřeně to přiznávají. Index spokojenosti se životem máme v roce 2012 na čísle 28, přičemž tento index je průměrný okolo 60 bodů.”
Rady a tipy pro rodiče, jak posilovat emoci radosti
- Vnější projevy radosti – sdílení, smích, křik, volání, objetí, skákání, tulení, něžnosti – jsou u dětí mnohem čitelnější než u dospělých. Jsou také často velmi intenzivní. Děti křičí, jsou hlučné, skáčou, třeští… Buďte opatrní na míru omezování, občas se může stát, že s potlačením vnějších projevů se u dítěte vytratí i radost samotná.
- Humor nám pomáhá v životě podívat se na věci z nadhledu a z té pozitivnější stránky. Je dobré, když se vám podaří vnášet do situací humor. Podporujte ho také u dětí, i když někdy úplně nerozumíte, čemu všemu a proč se dětí smějí.
- Pokuste se na různých situacích nacházet především pozitivní věci. S dětmi si můžete zahrát hru se slůvkem „ale“. Zkuste si vymýšlet různě věty a přidat za ně ale a pokračovat nalezením něčeho pozitivního na situaci. Například: Jsem nemocná a nemůžu ven, ale… (můžu si víc hrát s maminkou, která je doma nebo můžeme konečně vyrobit ty korálky….). Kreativnější alternativou je vyrobit si s dítětem brýle se sluníčkem a brýle s mračny. Podle toho, které si nasadíte, můžete popisovat různé obrázky nebo situace.
- Velmi důležitou je atmosféra radosti v rodině. Tu jde posilovat například prostým sdělením s pozitivním nábojem typu: dnes jsem s vámi měl/a hezký den. Večer před spaním si zas můžete povídat o tom, co vám v ten den udělalo radost, snažte se jí nacházet v maličkostech. A jestli nedokážete najít ani jednu, udělejte hned nějakou malou věc, která vás potěší (podívejte se na hvězdy, přitulte se k sobě…). Mějme na paměti, že radost ze života, je nakažlivá!
- Zaměřte se s dítětem na vyhledávání situací, kde se radost nespojuje s materiální věcí, ale pramení z milých slov, gest, činů. Pokuste se hrát hru, kdo si dokáže vzpomenout na víc takových situací kolem vás.
- Vyprávějte dítěte příhody ze svého života, a to nejenom ty veselé. Dítě bude vědět, že podobné pocity prožívají i jiní a že je to v pořádku. Nevybírejte pouze ty příklady ze svého života, ve kterých se chováte příkladně a věci řešíte nejlépe. I neúspěch je součástí života. Ať si vaše dítě neudělá o vás zkreslenou představu, které se nikdy nemůže přiblížit. Důležitější je mluvit o tom, jak se s věcí poprat příště lépe, najít na situaci něco pozitivního, nebo se podívat na věc skrz brýle humoru.
- „Mami, řeknu ti vtip. Jdou dvě sušenky přes silnici. Jednu z nich přejede auto. A ta druhá říká: Pojď a nedrob!“. Pak následuje salva burácejícího smíchu mé pětileté dcery. Je to už dva týdny, co přinesla vtip ze školky, ale pořád se na něm dokáže bavit. Zkuste jej říct doma svým dětem, nebo zalovte v paměti, na čem jste se dokázali smát před lety vy. Může to být vtip, veselá historka nebo můžete udělat něco překvapivého a nečekaného. Určitě u svých ratolestí zabodujete!
Sylvia Jančiová, Scio
Publikováno v časopise Maminka